Luboš Brim
Přičitatelnost vědění o právně významných okolnostech právnickým osobám
Soukromé právo v řadě případů váže právní následky na vědomost osoby o právně významných okolnostech. Je-li právní norma, která spojuje vznik, změnu či zánik práv a povinností s věděním, aplikovatelná i na právnické osoby, je pro její použití zapotřebí zjistit, zda má právnická osoba rozhodnou znalost, či nikoli. Tato publikace se pokouší nalézt strukturovaný soubor pravidel, s jejichž pomocí bude možné otázku vědění právnické osoby o právně významných faktech v českém právu řešit. Podle zde představeného modelu je právnické osobě primárně přičitatelné vědění subjektů, které za ni v otázkách, pro něž je toto vědění významné, rozhodovaly jako členové jejích orgánů nebo právně jednaly coby její zástupci. Právnické osobě jsou ovšem v souladu s koncepcí navrhovanou v tomto textu přičitatelné rovněž znalosti tzv. kvaziorgánů, tedy těch, kdo v předmětné záležitosti vykonávali v rámci právnické osoby rozhodovací pravomoc, aniž byli členy jejích orgánů nebo jejími zástupci. V případech, kdy je aplikována právní norma, jež váže následky na normativní (právně konstruované) vědění, a spokojuje se tedy s tím, že subjekt o určité skutečnosti měl vědět, pak na právnickou osobu dopadá povinnost k řádnému nastavení vnitřních informačních procesů. Je-li tomu tak, lze právnické osobě přičítat též vědění dalších subjektů, které sice za právnickou osobu nerozhodovaly ani ji nezastupovaly, avšak v řádně uspořádané právnické osobě by získané informace předaly těm, kdo danými kompetencemi nadáni jsou. Právnická osoba se tak v případě použití normy pracující s právně konstruovaným věděním nemůže dovolávat neznalosti členů svých orgánů, kvaziorgánů a zástupců o rozhodné okolnosti, pokud je tato neznalost důsledkem porušení její povinnosti k řádnému nakládání s informacemi.
Soukromé právo v řadě případů váže právní následky na vědomost osoby o právně významných okolnostech. Je-li právní norma, která spojuje vznik, změnu či zánik práv a povinností s věděním, aplikovatelná i na právnické osoby, je pro její použití zapotřebí zjistit, zda má právnická osoba rozhodnou znalost, či nikoli. Tato publikace se pokouší nalézt strukturovaný soubor pravidel, s jejichž pomocí bude možné otázku vědění právnické osoby o právně významných faktech v českém právu řešit. Podle zde představeného modelu je právnické osobě primárně přičitatelné vědění subjektů, které za ni v otázkách, pro něž je toto vědění významné, rozhodovaly jako členové jejích orgánů nebo právně jednaly coby její zástupci. Právnické osobě jsou ovšem v souladu s koncepcí navrhovanou v tomto textu přičitatelné rovněž znalosti tzv. kvaziorgánů, tedy těch, kdo v předmětné záležitosti vykonávali v rámci právnické osoby rozhodovací pravomoc, aniž byli členy jejích orgánů nebo jejími zástupci. V případech, kdy je aplikována právní norma, jež váže následky na normativní (právně konstruované) vědění, a spokojuje se tedy s tím, že subjekt o určité skutečnosti měl vědět, pak na právnickou osobu dopadá povinnost k řádnému nastavení vnitřních informačních procesů. Je-li tomu tak, lze právnické osobě přičítat též vědění dalších subjektů, které sice za právnickou osobu nerozhodovaly ani ji nezastupovaly, avšak v řádně uspořádané právnické osobě by získané informace předaly těm, kdo danými kompetencemi nadáni jsou. Právnická osoba se tak v případě použití normy pracující s právně konstruovaným věděním nemůže dovolávat neznalosti členů svých orgánů, kvaziorgánů a zástupců o rozhodné okolnosti, pokud je tato neznalost důsledkem porušení její povinnosti k řádnému nakládání s informacemi.
Jazyk | český |
Vydavateľ | Nakladatelství C.H.Beck-CZ |
Rok vydania | 2025 |
Počet strán | 152 |
Typ viazania | brožovaná |
Rozmery (š-v-h) | 224x140 |
EAN | 9788076990036 |
Dodacia doba | nedostupné |