65x SEMAFOR - aneb Z divadelního deníčku

Semafor je více než jen divadlo. Je to dechberoucí kulturní fenomén, který formoval několik generací diváků a i v 21. století nás inspiruje svébytnou poezií a nadčasovým humorem. Každý jsme si Semafor objevili po svém, každý v jiné době a pověstným šípem mohla být pro někoho píseň, pro jiného hra, pro dalšího možná semaforské girls? Pro Tomáše Fialu byla na startu píseň z dětství – Malé kotě spalo v botě. Pamatujete? Tady začíná cesta, kdy nás mladý autor provede svou osobní zkušeností a vtáhne do světa současného Semaforu, viděného jeho očima. Nezažil legendární šedesátá léta, ale zato na vlastní kůži objevil tajemství, které se v divadle Semafor skrývá! Je to místo, kde se historie potkává s přítomností a vytváří něco nadčasového. „Divadelní deníček“ Tomáše Fialy je vyznáním z návštěv ikonického divadla, kdy se z dětství plného písní Jiřího Suchého stala celoživotní vášeň. Připojte se k jeho putování a nechte se okouzlit tím, co Semafor stále nabízí. Kdo ví, možná i vy najdete svůj vlastní důvod k návratům do divadla znovu a znovu… OBSAH Poznámky prvního čtenáře * 1. Našla si mrcha cíl * 2. Láska celý svět změní, všechno je jinačí * 3. Nikdo však na ni není zvědavý * 4. Proč šťasten jsem, když do ucha? * 5. Tam jednou dojdeme, až půjdem’ za svou touhou * 6. Rozhodl se hned pro nejkrásnější květ * 7. Vidí plno jiných věcí a to za to stojí přeci * 8. My víme, co tě deprimuje, a dovedeme potěšit * 9. Najít si kout, tam usednout a naslouchat * 10. A přece jí to nedá a dál hledá * 11. Do srdce vnikne a pálí s krutostí pekelnejch muk * 12. Mudrc je zmatený, blbec ti věří * 13. Jděte si někam a mě nechte tady snít * 14. Ani nevíš, jak to šimrá, když mi leze po dlani * 15. Když hvězdy hasnou, volají z oblohy, abych jim ještě jednou pomohl na nohy * 16. Mezi básníky mě žádnej Vítězslav nezval * 17. Vzal jsem doma knihu básní, na louku ji odnes’ * 18. A potmě strach * 19. Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám * 20. Já půjdu rád, když to bude třeba, za svůdnou vůní špeku světa kraj * 21. To potěšení, že jsi živ * 22. Vlez’ jednou kominík do komína, leč nevzpomíná si kudy * 23. Když nám schází nálada, ta píseň nám ji ráda dá * 24. Jsem totiž pro legraci * 25. Ctižádost má jenom jednu – míti plnou hrst * 26. Žasnu, jak možná tušíte, nad vašimi vizemi * 27. Já ještě nyní budím se ze sna, když vzpomenu na onen den * 28. V komoře vám pustí desku Voskovce a Wericha * 29. Přijíždí potají vánoční čas * 30. Zakoupil jsem v Dejvicích * 31. Na topole pod mezí jedl vodník hovězí * 32. Koukej se, pojď teď se mnou na výlet * 33. Plavat nedovedla, tak šla tedy ke dnu * 34. Písničkou všední den ve svátek promění * 35. Potkal jsem ho na třicáté straně * 36. A z dálky se chodili na něj dívat * 37. Koukejte, už se blejská na časy * 38. Se mnou, pane, věřte mi, poznáte nebe na zemi * 39. Proč jsem se vracel tak rád * 40. Když venku to klouže * 41. Za skleněným prknem na sebe pak mrknem’ * 42. A pak smát se, zpívat a snít * 43. A pak se chápe trumpety * 44. Račte mi věřit, prosím, že jsem teď mnohem radši na světě * 45. Až přijeli páni hasiči, pak teprve svátky nastaly * 46. Jestlipak jsi někdy slyšel blues * 47. A to mě docela baví * 48. Takovou hned tak nenajdeš * 49. Seďte tiše jako pěna, slyšte moje zpívání * 50. Kéž by mé oči brzy zvykly si * 51. Voněla předloni, za rok nám zavoní zas * 52. V krbu sice hořej’ polena, mně je ale zima šílená * 53. Když jarní vánek čechrá moje vlasy * 54. MeToo je fígl, který učí, jak zatočit s chlapy * 55. Prolezli jsme všechny světa strouhy za tu dlouhou řadu let * 56. A vím, budeš se mi smát * 57. Za rok, za dva nebo za tři budu rád, že je mám * 58. Když doba zlá nás tupou šavlí protne * 59. Štěstí nám doposud do klína nespadlo * 60. To už malíř pochopil, že se dívka vrtí * 61. Kde kdo ptá se co se zase tady děje * 62. Tulipán vadne, barva se ztrácí * 63. Přiletí či nepřiletí, v duchu marně se ptám * 64. Razítkem omráčen přestanu vnímat * 65. Ten, kdo tou dobou vzpomíná na slzy okapovejch rour * Jmenný rejstřík * Názvový rejstřík