Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec
Slavatovský palác - Projekty hraběte Jana Jáchyma Slavaty z let 1673–1689
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689). Tento český šlechtic se v roce 1673 stal majorátním pánem a vladařem hradeckého domu a začal také zastávat významné zemské úřady. Změna jeho společenského postavení se odrazila v různých stavebních projektech. Autoři knihy se v prvních kapitolách věnují barokní úpravě malostranského domu pánů z Hradce (dnes součást Velvyslanectví Italské republiky) a jeho vnitřní výzdobě. Na základě archivních materiálů sleduje průběh stavebních a uměleckých prací v paláci, prováděných mezi léty 1673–1689. V knize je rekonstruována i dispozice reprezentačních a soukromých prostor slavatovské rezidence. Interpretovány tu jsou také stavební a umělecké prvky, které se v torzální podobě dochovaly zejména v reprezentačním apartmánu. Dalším mapovaným pražským projektem je bývalá Slavatovská zahrada na Smíchově, z níž se dochovalo několik architektonických a sochařských elementů. Zvláštní pozornost je v knize věnována úpravě věže malostranského paláce a dochované bráně Slavatovské zahrady, jejichž členění představuje pozoruhodné předstupně středoevropského dynamického baroka. Za Jana Jáchyma Slavaty došlo také k úpravě jihočeského zámku Červená Lhota. Kapitola, která je věnovaná tomuto zámku, se zabývá zejména zčásti dochovaným hlavním sálem a jeho štukovou a nedávno odkrytou malířskou výzdobou. Kniha dále nabízí kontextuální studie, které pojednávají o slavatovských grafikách, a o umělcích, kteří pracovali pro Jana Jáchyma Slavatu. Obsahuje také exkurz věnovaný svatbě Marie Josefy Slavatové a Heřmana Jakuba Černína a svatební hostině, která se odehrála v nově upraveném paláci na začátku roku 1687. V samostatné kapitole jsou shrnuty také stavební proměny Slavatovského paláce v průběhu 18. a 19. století. Na závěr je zařazena edice relevantních písemných pramenů. Texty doprovází fotografický materiál, jmenný a místní rejstřík, přehled pramenů, seznam použité literatury a cizojazyčné resumé.
Kniha, na jejíž přípravě se podíleli Martin Mádl, Radka Heisslerová, Tadeáš Kadlec, Sylva Dobalová a Petra Zelenková, pojednává o projektech hraběte Jana Jáchyma Slavaty z Chlumu a Košumberka (1635–1689). Tento český šlechtic se v roce 1673 stal majorátním pánem a vladařem hradeckého domu a začal také zastávat významné zemské úřady. Změna jeho společenského postavení se odrazila v různých stavebních projektech. Autoři knihy se v prvních kapitolách věnují barokní úpravě malostranského domu pánů z Hradce (dnes součást Velvyslanectví Italské republiky) a jeho vnitřní výzdobě. Na základě archivních materiálů sleduje průběh stavebních a uměleckých prací v paláci, prováděných mezi léty 1673–1689. V knize je rekonstruována i dispozice reprezentačních a soukromých prostor slavatovské rezidence. Interpretovány tu jsou také stavební a umělecké prvky, které se v torzální podobě dochovaly zejména v reprezentačním apartmánu. Dalším mapovaným pražským projektem je bývalá Slavatovská zahrada na Smíchově, z níž se dochovalo několik architektonických a sochařských elementů. Zvláštní pozornost je v knize věnována úpravě věže malostranského paláce a dochované bráně Slavatovské zahrady, jejichž členění představuje pozoruhodné předstupně středoevropského dynamického baroka. Za Jana Jáchyma Slavaty došlo také k úpravě jihočeského zámku Červená Lhota. Kapitola, která je věnovaná tomuto zámku, se zabývá zejména zčásti dochovaným hlavním sálem a jeho štukovou a nedávno odkrytou malířskou výzdobou. Kniha dále nabízí kontextuální studie, které pojednávají o slavatovských grafikách, a o umělcích, kteří pracovali pro Jana Jáchyma Slavatu. Obsahuje také exkurz věnovaný svatbě Marie Josefy Slavatové a Heřmana Jakuba Černína a svatební hostině, která se odehrála v nově upraveném paláci na začátku roku 1687. V samostatné kapitole jsou shrnuty také stavební proměny Slavatovského paláce v průběhu 18. a 19. století. Na závěr je zařazena edice relevantních písemných pramenů. Texty doprovází fotografický materiál, jmenný a místní rejstřík, přehled pramenů, seznam použité literatury a cizojazyčné resumé.
Jazyk | český |
Vydavateľ | Ústav dějin umění Akademie věd - Artefactum |
Rok vydania | 2024 |
Počet strán | 439 |
Typ viazania | pevná |
Hmotnosť (g) | 1812 g |
Rozmery (š-v-h) | 295x218 |
EAN | 9788088283768 |
Dodacia doba | nedostupné |