Pavel Řehulka
Migréna - Moderní diagnostika a léčba
Migréna patří mezi primární bolesti hlavy a je onemocněním se závažným dopadem na život pacienta i společnosti. Projevuje se opakovanými záchvaty bolesti hlavy s obtěžujícími doprovodnými příznaky, které nemocného omezují ve vykonávání běžných denních aktivit. Zátěž ze symptomů migrény se pochopitelně násobí u pacientů s vysokou frekvencí záchvatů a vede k celkovému snížení kvality života. Jednoroční prevalence migrény dosahuje až 15 % celkové populace a dosahuje svého maxima v období produktivního věku. Proto také migréna globálně zaujímá první místo na žebříčku příčin disability a snížené práceschopnosti u lidí do 50 let věku. Ačkoliv patofyziologie tohoto onemocnění není zcela objasněna, některé neurobiologické mechanismy jsou dostatečně známé a našly již své terapeutické využití, a to jak v akutní, tak preventivní léčbě. Akutní léčba je zaměřena na snížení intenzity příznaků a zkrácení trvání záchvatu, zatímco cílem preventivní léčby je snížení rizika rozvoje záchvatu, a tím také redukce počtu migrenózních dnů v měsíci. Právě preventivní léčba dosud představuje pro lékaře neustálou výzvu – v Evropě preventivní léčbu dostává zhruba pouze jedna desetina pacientů, z těch, kteří by ji potřebovali. Přitom je třeba mít na mysli, že migréna je dlouhodobé a relativně farmakorezistentní onemocnění, léčebný arzenál není neomezený a přináší téměř vždy jen částečné úspěchy. Důvodem k optimismu je vývoj nových léčiv a s nimi související vlna zájmu o tuto oblast medicíny.
Migréna patří mezi primární bolesti hlavy a je onemocněním se závažným dopadem na život pacienta i společnosti. Projevuje se opakovanými záchvaty bolesti hlavy s obtěžujícími doprovodnými příznaky, které nemocného omezují ve vykonávání běžných denních aktivit. Zátěž ze symptomů migrény se pochopitelně násobí u pacientů s vysokou frekvencí záchvatů a vede k celkovému snížení kvality života. Jednoroční prevalence migrény dosahuje až 15 % celkové populace a dosahuje svého maxima v období produktivního věku. Proto také migréna globálně zaujímá první místo na žebříčku příčin disability a snížené práceschopnosti u lidí do 50 let věku. Ačkoliv patofyziologie tohoto onemocnění není zcela objasněna, některé neurobiologické mechanismy jsou dostatečně známé a našly již své terapeutické využití, a to jak v akutní, tak preventivní léčbě. Akutní léčba je zaměřena na snížení intenzity příznaků a zkrácení trvání záchvatu, zatímco cílem preventivní léčby je snížení rizika rozvoje záchvatu, a tím také redukce počtu migrenózních dnů v měsíci. Právě preventivní léčba dosud představuje pro lékaře neustálou výzvu – v Evropě preventivní léčbu dostává zhruba pouze jedna desetina pacientů, z těch, kteří by ji potřebovali. Přitom je třeba mít na mysli, že migréna je dlouhodobé a relativně farmakorezistentní onemocnění, léčebný arzenál není neomezený a přináší téměř vždy jen částečné úspěchy. Důvodem k optimismu je vývoj nových léčiv a s nimi související vlna zájmu o tuto oblast medicíny.
Jazyk | český |
Vydavateľ | MAXDORF s.r.o. |
Rok vydania | 2023 |
Počet strán | 197 |
Typ viazania | brožovaná |
Hmotnosť (g) | 258 g |
Rozmery (š-v-h) | 193x125 |
EAN | 9788073457617 |
Dodacia doba | nedostupné |