kolektív
Srpen 1968 - Čtyřicet let poté
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, od níž uplynulo čtyřicet let, znamenala pro naši zemi největší šok, který prožila od konce druhé světové války. Byla tragédií, ale paradoxně přispěla k prohloubení nezadržitelného erozivního procesu, který v zemích střední a východní Evropy a později i Sovětském svazu vedl k definitivnímu zhroucení komunistického režimu. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tyto události tímto sborníkem. V části A uveřejňujeme projev prezidenta republiky Václava Klause ze vzpomínkové akce, která se konala 21. srpna 2008 na Pražském hradě. Podle Ludvíka Vaculíka Pražské jaro zapadá do naší historie, obsahovalo však něco, co je v naší národní paměti dál. Tehdejší ministr školství a první předseda České národní rady Čestmír Císař vzpomíná na srpnové události a tím podává svědectví vysokého politického činitele té doby. Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma argumentuje, že komunismus je nereformovatelný. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček popisuje rozkol ve Státní bezpečnosti během Pražského jara. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR zkoumá sovětskou okupaci v mezinárodním kontextu. Ředitel Historického ústavu slovenské Akademie věd Slavomír Michálek rozebírá chování USA a OSN při sovětské okupaci. Profesor Filozofické fakulty UK Jan Rychlík načrtává vznik česko-slovenské federace. Jitka Vondrová z Ústavu pro soudobé dějiny analyzuje reformní proud v KSČ. Poradce prezidenta republiky Michal Petřík vysvětluje, proč osmašedesátý skončil tragickým fiaskem. Spisovatel Ota Filip komentuje srpen jako konec jedné, ne zcela velkolepé iluze. Část B přináší unikátní dokumentární přílohu. Po eseji Ludvíka Vaculíka "Dva tisíce slov" a poselství vybraných občanů předsednictvu ÚV KSČ od Pavla Kohouta uveřejňujeme zvací dopis "zdravého" jádra vedení KSČ Leonidu Brežněvovi. Z období 21. srpna 1968 přinášíme protestní nótu československé vlády proti okupaci, telegrafickou zprávu velvyslance ČSSR v USA a telegrafickou zprávu chargé d´affaires ČSSR ve Velké Británie. Následuje projev ministra zahraničí ČSSR Jiřího Hájka v Radě bezpečnosti OSN z 23.8.1968. Přílohy uzavírá Moskevský protokol o jednání mezi představiteli SSSR a ČSSR z 26. srpna 1968, článek prezídia ÚV KSSS v moskevské Pravdě z 26. září 1968 vyhlašující tzv. Brežněvovu doktrínu a nakonec Smlouvu mezi ČSSR a SSSR o dočasném pobytu vojsk Varšavské smlouvy z 16. října 1968. Srpnová intervence kromě svých bezprostředních neblahých politických důsledků zanechala v našem národě něco obecnějšího a dlouhodobějšího, co nazývám duchem mnichovanství. Je a bude naším úkolem tyto postoje překonávat. Z událostí 1968-69 však vyplývá poznání, že žádná totalita ani zvrácená ideologie nevydrží navěky. Lidská touha po svobodě je věčná. Věřím, že sborník přinese poutavé čtení.
Okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, od níž uplynulo čtyřicet let, znamenala pro naši zemi největší šok, který prožila od konce druhé světové války. Byla tragédií, ale paradoxně přispěla k prohloubení nezadržitelného erozivního procesu, který v zemích střední a východní Evropy a později i Sovětském svazu vedl k definitivnímu zhroucení komunistického režimu. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tyto události tímto sborníkem. V části A uveřejňujeme projev prezidenta republiky Václava Klause ze vzpomínkové akce, která se konala 21. srpna 2008 na Pražském hradě. Podle Ludvíka Vaculíka Pražské jaro zapadá do naší historie, obsahovalo však něco, co je v naší národní paměti dál. Tehdejší ministr školství a první předseda České národní rady Čestmír Císař vzpomíná na srpnové události a tím podává svědectví vysokého politického činitele té doby. Ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma argumentuje, že komunismus je nereformovatelný. Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček popisuje rozkol ve Státní bezpečnosti během Pražského jara. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR zkoumá sovětskou okupaci v mezinárodním kontextu. Ředitel Historického ústavu slovenské Akademie věd Slavomír Michálek rozebírá chování USA a OSN při sovětské okupaci. Profesor Filozofické fakulty UK Jan Rychlík načrtává vznik česko-slovenské federace. Jitka Vondrová z Ústavu pro soudobé dějiny analyzuje reformní proud v KSČ. Poradce prezidenta republiky Michal Petřík vysvětluje, proč osmašedesátý skončil tragickým fiaskem. Spisovatel Ota Filip komentuje srpen jako konec jedné, ne zcela velkolepé iluze. Část B přináší unikátní dokumentární přílohu. Po eseji Ludvíka Vaculíka "Dva tisíce slov" a poselství vybraných občanů předsednictvu ÚV KSČ od Pavla Kohouta uveřejňujeme zvací dopis "zdravého" jádra vedení KSČ Leonidu Brežněvovi. Z období 21. srpna 1968 přinášíme protestní nótu československé vlády proti okupaci, telegrafickou zprávu velvyslance ČSSR v USA a telegrafickou zprávu chargé d´affaires ČSSR ve Velké Británie. Následuje projev ministra zahraničí ČSSR Jiřího Hájka v Radě bezpečnosti OSN z 23.8.1968. Přílohy uzavírá Moskevský protokol o jednání mezi představiteli SSSR a ČSSR z 26. srpna 1968, článek prezídia ÚV KSSS v moskevské Pravdě z 26. září 1968 vyhlašující tzv. Brežněvovu doktrínu a nakonec Smlouvu mezi ČSSR a SSSR o dočasném pobytu vojsk Varšavské smlouvy z 16. října 1968. Srpnová intervence kromě svých bezprostředních neblahých politických důsledků zanechala v našem národě něco obecnějšího a dlouhodobějšího, co nazývám duchem mnichovanství. Je a bude naším úkolem tyto postoje překonávat. Z událostí 1968-69 však vyplývá poznání, že žádná totalita ani zvrácená ideologie nevydrží navěky. Lidská touha po svobodě je věčná. Věřím, že sborník přinese poutavé čtení.
Jazyk | český |
Vydavateľ | Centrum pro ekonomiku a politiku |
Rok vydania | 2008 |
Počet strán | 228 |
Typ viazania | brožovaná |
Rozmery (š-v-h) | 210x148 |
EAN | 9788086547640 |
Dodacia doba | nedostupné |