Maastrichtská smlouva - Patnáct let poté

Patnáct let od podepsání Maastrichtské smlouvy, které uplynuly počátkem letošního roku, jsou příležitostí poohlédnout se nad minulostí a současností evropské integrace. Podpisem Maastrichtské smlouvy se Evropská společenství změnila na Evropskou unii. Zdánlivě nevinná záměna slov symbolizuje výrazný předěl v evropské integraci ve směru k supranacionálnímu modelu. Centrum pro ekonomiku a politiku vzpomíná na tuto událost novým sborníkem. Část A přináší texty ze semináře "Patnáct od podepsání Maastrichtské smlouvy" z 6. února 2007. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon vykládá Maastrichtskou smlouvu jako přelom v integraci. Podle velvyslance ČR při EU Jana Kohouta byla Maastrichtská smlouva pokrokem. Rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala analyzuje maastrichtské problémy současné Evropské unie. Ivo Šlosarčík z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd UK vidí Maastricht spíše jako kontinuitu evropské integrace. Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku rozebírá hospodářskou a měnovou unii. Doplňkové texty v části B přinášejí další obecnější úvahy nad evropskou integrací. Přetiskujeme článek Václava Klause z MF Dnes z prosince 2001, podle níž Maastricht byl překročením Rubikonu. Předseda vlády ČR Mirek Topolánek hodnotí padesát let od podepsání Římských smluv jako půlstoletí míru a prosperity. Ředitel Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství v Hamburku Petr Robejšek se zamýšlí nad oslavou padesátin bez fanfár. Marek Loužek rozebírá vývoj evropské integrace v posledním půlstoletí. Doktorand Právnické fakulty UK Tomáš Břicháček analyzuje princip subsidiarity patnáct let po Maastrichtu. Politolog a historik Lukáš Petřík rozebírá evropskou integraci z hlediska demokratické legitimity. V části C uveřejňujeme texty ze semináře "Skryté dějiny evropské integrace" z 30. května 2006. Spoluautor stejnojmenné knihy loni vydané v Centru pro studium demokracie a kultury, britský novinář Christopher Booker charakterizuje padesát let integrace jako velký evropský klam. Hynek Fajmon vysvětluje, proč Evropská unie není země zaslíbená. Petr Fiala se zamýšlí nad politickou identitou a demokracií v Evropské unii. Maastricht byl překročením Rubikonu. Znamenal kvalitativní přechod od společenství suverénních evropských států k unii, která je státům nadřazena a která se snaží získávat svůj mandát od regionů či přímo od jednotlivých občanů. Šlo o novodobé sjednocení Evropy, které měla završit nedávno odmítnutá evropská ústava. Vzpomínat na historické mezníky evropské integrace a nově je interpretovat je navýsost potřebné. Přeji čtenářům inspiraci a pozorné čtení. Václav Klaus V Praze, 17. října 2007