Nacistická okupace - Sedmdesát let poté

Nacistická okupace českých zemí 15. března 1939 patří k nejčernějším okamžikům našich moderních dějin. Sedmdesát let od jejího uplynutí navozuje řadu zásadních otázek. Byla nacistická okupace Čech a Moravy překvapivý a nepředvídatelný akt západního souseda, nebo přirozené vyvrcholení hitlerovského expanzionismu? Měli a mohli jsme se bránit? Byla okupace popřením, nebo přirozeným završením Mnichovské dohody? Centrum pro ekonomiku a politiku odpovídá na tyto otázky novým sborníkem. Část A přináší texty ze semináře "Nacistická okupace – sedmdesát let poté" ze dne 17. března 2009. Profesor Filozofické fakulty UK Robert Kvaček líčí, jak se luďáčtí radikálové sblížili s nacisty. Profesor téže fakulty Vladimír Nálevka popisuje každodenní život v Protektorátu Čechy a Morava. Jindřich Dejmek z Historického ústavu Akademie věd ČR analyzuje zahraniční politiku Česko-Slovenska před německou okupací. V části B uveřejňujeme zajímavé doplňkové texty. Přetiskujeme článek Václava Klause z Práva ze 14. března 2009, podle něhož okupací českých zemí Hitler poprvé, zcela otevřeně a nezakrytě, překročil hranice legitimity nároků, kterou mu západní velmoci byly ochotny přiznat. Profesor Právnické fakulty UK Václav Pavlíček dává do souvislosti dobu okupace a aktuální restituční spory. Zlatica Zudová-Lešková z Historického ústavu Akademie věd ČR klade otázku, zda byl Slovenský stát výsledkem spíše zbabělosti, nebo odvahy. Redaktor serveru EurActiv.cz Pavel Mádr zkoumá nelehkou situaci uprchlíků za druhé republiky. Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR se zabývá internačními tábory v Letech u Písku. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl argumentuje, že causa Lety by se neměla zneužívat k překrucování dějin. Část C přináší unikátní historické přílohy. Zachycuje návštěvu Jozefa Tisa u Adolfa Hitlera z 13. března 1939, návštěvu prezidenta Emila Háchy a ministra zahraničí Česko-Slovenska Františka Chvalkovského u Adolfa Hitlera z 15. března 1939, dohodu Emila Háchy s Adolfem Hitlerem z 15. března 1939, prohlášení Edvarda Beneše k německé okupaci v Chicagu 15. března 1939, nótu německého velvyslance ve Francii hraběte von Welczeka pro ministra zahraničních věcí George Bonneta z 15. března 1939 a mezinárodní protest Edvarda Beneše proti okupaci českých zemí. Nechybí ani výnos říšského kancléře o zřízení protektorátu Čechy a Morava z 16. března 1939, protest francouzského ministra zahraničí George Bonneta proti německé okupaci, prohlášení vlády USA odmítající uznat německou okupaci českých zemí, protest sovětského ministra zahraničí proti německé okupaci a vzpomínku československého ministra zahraničí Františka Chvalkovského na 15. březen 1939. Prožitek 15. března 1939, spolu s prožitkem následujících let okupace, na dlouhá desetiletí poznamenal historickou paměť a politické postoje občanů naší země. Přispěl i k tomu, že se po válce velká část z nich obrátila proti demokratické tradici první republiky a podlehla svodům komunistické propagandy. 15. březnem započalo dlouhé období totality, které s krátkou přestávkou tří poválečných let trvalo až do listopadu 1989. Je naší nadějí, že se podobné události již nikdy nebudou opakovat.