Naše děti, naše světy - Jak biologie a kultura ovlivňují naše rodičovství

Čerství rodiče stojí před nekonečnou řadou rozhodnutí týkajících se způsobu, jak nejlépe pečovat o své dítě, a přirozeně hledají radu a pomoc u přátel a příbuzných, kteří už děti vychovali. Vědci ale zjišťují, že většinu po generace předávaných postupů je třeba znovu pečlivě prověřit. Kniha Naše děti, naše světy je kombinací praktických informací o rodičovské péči a vědecké analýzy provokující k zamyšlení. Je první studií ukazující, proč vychováváme své děti tak, jak je vychováváme – a navrhuje, abychom se zamysleli nad tradičními názory na rodičovství převládajícími v naší kultuře. V této převratné knize antropoložka Meredith F. Smallová představuje svá pozoruhodná zjištění na poli nové vědecké disciplíny - etnopediatrie. Profesorka Smallová ve své práci spojuje objevy pediatrů, výzkumníků v oboru vývoje dítěte a antropologů, kteří studují, do jaké míry je naše rodičovská péče založena na biologických potřebách a do jaké míry na kultuře – a jak často to, co diktuje kulturní tradice, nemusí být to nejlepší pro naše děti. Mělo by miminko spát o samotě? Je kojení lepší než krmení z láhve, nebo je to mýtus 90. let? Kolik času by mělo uběhnout, než matka vezme do náruče plačící dítě? A jak je pro rozvoj kojence doopravdy důležité, když na něj mluvíme nebo mu zpíváme? To jsou jen některé z důležitých otázek, které Smallová pokládá. Odpovědi jsou nejen překvapivé, ale mohou dokonce změnit způsob, jímž pečujeme o své děti! „Všechno, co rodiče dělají, každá motivace, která je k tomu vede, se řídí tím, co je vhodné pro danou kulturu. Proto nelze říci, že by některý ze způsobů rodičovství byl ,špatný‘ či ,správný‘. Je to pouze přístup vhodný či nevhodný pro danou kulturu.“ „Děti jsou kulturními experimenty. Každá kultura programuje nervový systém člověka jedinečným způsobem od narození až do dospělosti, každá z nich je jiným komunikačním a jazykovým experimentem, každá vytváří jiné myšlenkové a symbolické vzorce a jinou strukturu logiky myšlení." - Daniel Carleton Gajdusek (1923-2008), nositel Nobelovy ceny, jenž v r. 1963 poprvé definoval pojem etnopediatrie Kniha je přínosem jak pro zájemce o sociální vědy, tak pro ženy i muže zmítané divokými vlnami rodičovství. Přeložila Bora Berlinger. Předmluvy k českému vydání napsali poradkyně pro rodičovství Eva Labusová a antropolog a etnograf Mnislav Zelený Atapana. Edice Šťastné dítě.