Formy a funkce okolnostních určení v češtině - Určení prostorová a časová

V monografii předkládáme celistvý popis forem a funkcí vybraných okolnostních určení založený na detailní analýze rozsáhlých korpusových dat. Usilujeme o komplexnost popisu co do šíře i co do hloubky: analyzujeme všechny v korpusech dostupné příklady a pro každý stanovujeme jeho funkci a formu. Výsledkem je podrobný seznam okolnostních významů a jejich jemnějších významových podtypů včetně seznamu formálních realizací, doložený reálnými příklady. Analýza se soustředí na popis určení prostorových a časových jakožto jádra okolnostních významů. Kniha má obsáhlou teoretickou část, ve které jsou popsány základní principy analýzy okolnostních určení (vymezení okolnostního určení, principy delimitace jemnějších významů okolnostních určení, synonymie a nejednoznačnost ve vztahu forma-funkce, stanovení třídy sekundárních předložek). Jádrem monografie je její II. část, ve které analyzujeme časová a prostorová určení. Na základě přijatých kritérií a podle zvolené metodologie sestavujeme repertoár významů těchto okolnostních určení včetně jemných významových distinkcí. Ve IV. části jsou prezentovány výsledky tohoto badatelského postupu ve formě přehledných seznamů, které mohou být následně využity v aplikačních úlohách translatologických a při automatickém zpracování jazyka. K základnímu textu knihy jsou v části III připojeny dvě případové studie: první se týká porovnání prostorových určení v textu psaném a mluveném, v druhé studii je prezentován kontrastivní výzkum vyjadřování základních prostorových významů v češtině a jejich ekvivalentů v angličtině. Jednotlivé závěry v této monografii plynou z pečlivé analýzy jazykového materiálu a jsou také vždy bohatě doloženy reálnými korpusovými příklady. Jako hlavní zdroj jazykového materiálu je využívána Pražská databáze forem a funkcí ForFun (založená na datech Pražských závislostních korpusů).