Ivo Purš, Hedvika Kuchařová
Knihovna arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského (1529–1595)
Pro dějiny raného novověku v Českých zemích představovala mimořádně významný a doposud nezpracovaný pramen knihovna arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského (1529—1595), který byl v letech 1547—1563 místodržícím v Českém království. Arcivévodova knihovna vznikala s největší pravděpodobností na Pražském hradě. Po roce 1567, kdy se Ferdinand stal vladařem v Tyrolsku, byla instalována a dále rozšiřována na zámku Ambras u Innsbrucku. Později došlo k rozptýlení fondu a představu o původní knihovně si můžeme vytvořit pouze na základě pozůstalostního inventáře z roku 1596 a inventáře pěti set rukopisů, převezených z Ambrasu do Vídně roku 1665. Kolektivní monografie je výsledkem grantového projektu „Výzkum knihovny Ferdinanda Tyrolského: kulturně historické a uměleckohistorické aspekty“ (Program GA AV ČR „Podpora projektů cíleného výzkumu“, id. č. 1QS800330501) z let 2005—2008 a sestává ze dvou svazků. První z nich přináší deskriptivně-analytické texty, věnované tematickým okruhům zastoupeným v knihovně. V samostatné kapitole jsou pojednány rukopisy, uložené v knihovně mezi tisky i v kunstkomoře. Zvláštní texty jsou věnovány chronologické, geografické a jazykové provenienci tisků, jakož i dílům dedikovaným vlastníkovi knihovny. Vyústění monografie představuje kapitola věnovaná zasazení Ferdinandovy knihovny do kontextu českých a rakouských knihoven 16. století. Druhý svazek je katalogem obsahujícím všechna identifikovaná data a popisy jednotlivých tisků a rukopisů. Oba svazky jsou doplněny obrazovou přílohou, která zvláště u druhého svazku vzhledem ke svému rozsahu významně doplňuje dokumentační aspekt publikace.
Pro dějiny raného novověku v Českých zemích představovala mimořádně významný a doposud nezpracovaný pramen knihovna arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského (1529—1595), který byl v letech 1547—1563 místodržícím v Českém království. Arcivévodova knihovna vznikala s největší pravděpodobností na Pražském hradě. Po roce 1567, kdy se Ferdinand stal vladařem v Tyrolsku, byla instalována a dále rozšiřována na zámku Ambras u Innsbrucku. Později došlo k rozptýlení fondu a představu o původní knihovně si můžeme vytvořit pouze na základě pozůstalostního inventáře z roku 1596 a inventáře pěti set rukopisů, převezených z Ambrasu do Vídně roku 1665. Kolektivní monografie je výsledkem grantového projektu „Výzkum knihovny Ferdinanda Tyrolského: kulturně historické a uměleckohistorické aspekty“ (Program GA AV ČR „Podpora projektů cíleného výzkumu“, id. č. 1QS800330501) z let 2005—2008 a sestává ze dvou svazků. První z nich přináší deskriptivně-analytické texty, věnované tematickým okruhům zastoupeným v knihovně. V samostatné kapitole jsou pojednány rukopisy, uložené v knihovně mezi tisky i v kunstkomoře. Zvláštní texty jsou věnovány chronologické, geografické a jazykové provenienci tisků, jakož i dílům dedikovaným vlastníkovi knihovny. Vyústění monografie představuje kapitola věnovaná zasazení Ferdinandovy knihovny do kontextu českých a rakouských knihoven 16. století. Druhý svazek je katalogem obsahujícím všechna identifikovaná data a popisy jednotlivých tisků a rukopisů. Oba svazky jsou doplněny obrazovou přílohou, která zvláště u druhého svazku vzhledem ke svému rozsahu významně doplňuje dokumentační aspekt publikace.
Jazyk | český |
Vydavateľ | Ústav dějin umění Akademie věd - Artefactum |
Rok vydania | 2016 |
Počet strán | 1378 |
Typ viazania | pevná |
Rozmery (š-v-h) | 240x170 |
EAN | 9788086890746 |
Dodacia doba | nedostupné |