Jan Vojáček: Umění nemoci

Autentické zápisky mladé ženy přibližují její prožitky z období, kdy pracovala jako teta v Klokánku. Přijela na týden, zůstala tři čtvrtě roku. Svět se tehdy kvůli covidu zastavil, nedalo se nic dělat. Když už musela zůstat v Česku, chtěla být aspoň užitečná. Pomáhat, dělat něco, co má smysl. Dosud s tím měla jen dobré zkušenosti. Inspirativní kolegové, zajímavá práce, ze které byla nadšená. S tímhle očekáváním šla do Klokánku. – Ten náraz nemohl být větší…