Jan Ivanega , Petr Šámal, Petra Trnková
Buquoyský Rožmberk / Buquoys´ Rožmberk - Vizuální kultura šlechtického sídla v období romantického historismu / Visual Culture of an Aristocratic Seat in the Period of Romantic Historicism
Kniha Buquoyský Rožmberk je věnována významné etapě novodobé stavební historie hradu Rožmberk i životu a uměleckému mecenátu tehdejších majitelů panství v čele s Jiřím Janem Jindřichem Buquoyem (1814–1882). Na základě průzkumu písemných a nedávno nalezených obrazových pramenů přibližuje nejdůležitější okolnosti vzniku tzv. hradního muzea v polovině 19. století, které mělo být nejen oslavou historie rodu Longueval de Buquoy, ale také mělo prezentovat rozsáhlou sbírku artefaktů a starožitností široké veřejnosti. Nedílnou součástí velmi komplexní ideové koncepce stavebníka Jiřího Jana Jindřicha byly jak architektonické úpravy hradního areálu a jeho okolí, shromažďování mobiliáře a tvorba výzdoby, tak i průběžná obrazová dokumentace. Na těchto pracích se vedle místních tvůrců podíleli také autoři působící jinde, především v rakouské metropoli. Cílem knihy není podat vyčerpávající popis tohoto velmi rušného stavebního a uměleckého dění na Rožmberku v období čtyřicátých až šedesátých let 19. století, ale spíše upozornit na celou řadu pozoruhodných skutečností, jež dále prohlubují a mnohdy i posunují dosavadní představu o rožmberském hradu. Ten dnes můžeme vidět do značné míry v podobě, v níž jej měli možnost poznat i první návštěvníci v padesátých letech 19. století.Kniha je součástí realizovaného projektu Obnova buquoyské kulturní krajiny: záchrana movitého kulturního dědictví jako báze pro obnovu paměti místa a kulturní identity.
Kniha Buquoyský Rožmberk je věnována významné etapě novodobé stavební historie hradu Rožmberk i životu a uměleckému mecenátu tehdejších majitelů panství v čele s Jiřím Janem Jindřichem Buquoyem (1814–1882). Na základě průzkumu písemných a nedávno nalezených obrazových pramenů přibližuje nejdůležitější okolnosti vzniku tzv. hradního muzea v polovině 19. století, které mělo být nejen oslavou historie rodu Longueval de Buquoy, ale také mělo prezentovat rozsáhlou sbírku artefaktů a starožitností široké veřejnosti. Nedílnou součástí velmi komplexní ideové koncepce stavebníka Jiřího Jana Jindřicha byly jak architektonické úpravy hradního areálu a jeho okolí, shromažďování mobiliáře a tvorba výzdoby, tak i průběžná obrazová dokumentace. Na těchto pracích se vedle místních tvůrců podíleli také autoři působící jinde, především v rakouské metropoli. Cílem knihy není podat vyčerpávající popis tohoto velmi rušného stavebního a uměleckého dění na Rožmberku v období čtyřicátých až šedesátých let 19. století, ale spíše upozornit na celou řadu pozoruhodných skutečností, jež dále prohlubují a mnohdy i posunují dosavadní představu o rožmberském hradu. Ten dnes můžeme vidět do značné míry v podobě, v níž jej měli možnost poznat i první návštěvníci v padesátých letech 19. století.Kniha je součástí realizovaného projektu Obnova buquoyské kulturní krajiny: záchrana movitého kulturního dědictví jako báze pro obnovu paměti místa a kulturní identity.
Jazyk | český |
Vydavateľ | Ústav dějin umění Akademie věd - Artefactum |
Rok vydania | 2013 |
Počet strán | 143 |
Typ viazania | brožovaná |
Rozmery (š-v-h) | 190x230 |
EAN | 9788086890487 |
Dodacia doba | nedostupné |