Setkání s bytostným Já - Jungiánský komentář k ilustracím Williama Blakea ke Knize Jóbově

Jób rozpoznává vnitřní antinomii Boha a tím dosahuje světlo jeho poznání božské numinozity. Možnost takového vývoje spočívá … v okolnosti, že člověk je stvořen podle obrazu Božího … Tím, že se Jób nenechává odradit, aby svůj případ – i bez naděje na vyslyšení – předložil Bohu, se mu postavil a vytvořil tak onu překážku, na níž se musí vyjevit Jahvova podstata. C. G. Jung, Odpověď na Jóba Edward F. Edinger (1922 – 1998), analytický psycholog, interpret a komentátor díla C. G. Junga, autor řady knih, přednášející na C. G. Jung Institut v Los Angeles, píše v Předmluvě: V nevědomí se nachází nadosobní centrum skrytého vědomí a nejasných záměrů. Objev tohoto centra, jež Jung nazval bytostné Já, je jako setkání s mimozemskou inteligencí. Člověk již v psýché a v kosmu není sám. Nestálosti života nabývají nového a širšího významu. Sny, fantazie, nemoci, nehody a náhody jsou potenciálními zprávami od neviditelného Partnera, s nímž sdílíme svůj život. Kniha Jóbova znázorňuje rozhodující střet individuálního já s bytostným Já, s větší osobností. Já je poraněno, což vyvolává sestup do nevědomí. Protože ale Jób ve svém tázání se po smyslu této zkušenosti vytrvá, je odměněn božským zjevením. Já – pokud se pevně upne ke své integritě – získá uvědomění bytostného Já.